Zámek Kozel leží nedaleko Šťáhlav cca 13 km na jihovýchod od středu Plzně. Příznivci večerníčkových příběhů Václava Chaloupka o zvířecích mláďatech jej znají ze seriálu Kluci ze zámku.
Zámek Kozel
Východně od Šťáhlav na jižním svahu vrchu Boru se rozkládá bývalý lovecký zámek Kozel. Za svůj název vděčí podle pověsti pohanskému zvyku starých Slovanů, kteří v těchto místech obětovávali v době jarní rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Současné okolí zámku bylo pro svoji výhodnou polohu nad řekou Úslavou osídleno již před příchodem slovanských kmenů, jak to dokazují četné archeologické nálezy, které v této oblasti učinil koncem 19. století zámecký zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.
K výstavbě samotného zámku, který šlechta nazývala německy Waldschloss nebo Jagdschloss bei Stiahlav, dochází v letech 1784-1789 za hraběte Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Zámek vzniká v době velkých společenských změn tehdejšího světa, které se promítají i do charakteru tohoto loveckého zámku, budovaného jako reprezentační venkovské sídlo šlechty. Zámek Kozel právem řadíme mezi ojedinělé klasicistní stavby u nás; v jeho architektuře, vnitřní výzdobě a vybavení z konce 18. století se vedle domácích uměleckých tradic 18. století projevuje i francouzský sloh Ludvíka XVI.
Hlavní zámeckou budovu na obdélníkovém půdorysu kolem ústředního dvora postavil v letech 1784-1789 málo známý pražský stavitel Václav Haberditz. Čtyřdílná dispozice nemá náročnou architekturu a stejně jednoduché je i řešení prostorů interiéru, které neukazuje na velkou uměleckou invenci. Původně byly hraběcí a společenské místnosti disponovány do jižního patrového traktu, západní trakt měl další pohostinské pokoje, ve východním byly společenské místnosti a v severním (vstupním) byty pro služebnictvo a stáj, přeměněná později na malé rodinné divadlo. S malými úpravami se původní dispozice zachovala dodnes.
V polovině devadesátých let 18. století dal hrabě Černín rozšířit zámek o dvě dvojice budov. Návrh a plány pro ně vypracoval vynikající český architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, který rozšířil původní jednoduchou zámeckou dispozici na větší stavební komplex. Působivě vyřešil i prostranství před zámkem a příjezd k němu. Tyto nové budovy obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou jsou opět architekturou vcelku nenáročnou, ale působí vhodně volenými proporcemi stavby a zřetelným pročleněním fasád. Jsou to kaple se svým protějškem jízdárnou a konírna, která tvoří protějšek k obydlí lokajů. Z interiérů přistavovaných budov je výtvarně nejhodnotnější kaple. Do výzdoby interiérů zámku se výrazně zapsal pražský malíř a dekoratér Antonín Tuvora, který vyzdobil technikou al secco plochy stěn většiny místností.
Vnitřní instalace zámku představuje pestrou paletu uměleckých a užitných předmětů, které přibližují způsob života na šlechtických sídlech koncem 18. a počátkem 19. století. Svou dekorativností a místy až atraktivností je dokumentem, který se zachoval více než 200 let od založení zámku Kozel. V jednotlivých pokojích jsou rokokové, empírové a biedermaierské soupravy a nechybí ani nábytek ve stylu Ludvíka XVI.
Zámek je obklopen rozsáhlým přírodně krajinářským parkem o rozloze asi 40 ha. Zámek Kozel patří k nejnavštěvovanějším památkám západních Čech.
Převzato z brožury KOZEL – státní zámek
Text převzat z vystřihovánky.
Papírový model zámku Kozel je prvním autorovým modelem. Je vytvořen za využití počítačové grafiky, vytištěn barevně (zatím bohužel nemám barevné foto, předem děkuji za jeho zaslání) klasicky na ofsetu.